Osudy obětí šoa na Plzeňsku

Stein Jiří (16.01.1923 - ?)

Tábory:

Terezín

Rodiny:

Steinovi

Dokumenty:

Dopis Libora Říšského

Fotografie:

Deportační karta Jiřího Steina
  1. Plzeň
  2. Databáze
  3. Lidé
  4. Osoby

Jméno:

Jiří Stein

Narození:

16.01.1923

Úmrtí:

?, Raasika
Chybí další informace.

Rodiče:

Steinová Hedvika (13.08.1893 - ?) ,
Stein Ota (24.07.1890 - ?)

Pobyty

Husova ? (dobový Husova 20)

Transporty

Be do Raasiku (? od Terezín) S do Terezín (22.01.1942 od Plzeň)

Jiří se narodil 16. ledna 1923 Ottovi (nar. 24. 7. 1890 v Horních Sekyřanech) a Hedvice (roz. Hellerové, nar. 13. 8. 1893 v Lounech) Steinovým. Jeho rodiče byli oddání v únoru 1922 v Teplicích. Měli ještě dceru Hanu (7. 11. 1926). Bydleli v Husově ul. č. 20 a vlastnili obchod s oděvy.

V září 1934 nastoupil Jiří do primy II. státní čsl. reálky v Plzni. Při opakování tercie se Jiří ocitl ve třídě s Emilem Ehrlichem.

  • "Když jsem byl v primě, Jiří chodil do třídy 2. C, kde byl třídní profesor Julius Lenk. Tercii žák Stein opakoval a je zapsán ve výroční zprávě tedy dvakrát, i ve třídě, kam jsem chodil já. Třídní profesor byl Antonín Hecht, byl to školní rok 1938/1939. Vím, že byl celkem nenápadný, silnější střední postavy, tmavých vlasů. Nebyl výrazný studijní typ."
    (p. Zdeněk Thoř, spolužák)

Školu opustil již na konci školního roku 1938/1939 a stejně jako Emil "vstoupil do praktického života" jako pomocný dělník. Podobným způsobem se těsně před transportem do Terezína živil i jeho otec; matka pracovala v domácnosti a sestra Hanka pomáhala jako služka. 22. ledna 1942 byli Jiří, Hanka i jejich rodiče odvezeni do Terezína. 1. září téhož roku byli deportováni transportem Be do estonské Raasiku. Zde bylo asi 200 mladých lidí z jejich transportu vybráno na práci - zda mezi nimi byl i Jiří a jeho sestra Hanka, není známo. Ostatní byli odvezeni na písečnou planinu Kalevi Liiva a tam postříleni a pohřbeni v hromadném hrobě. Nikdo z rodiny Steinových válku nepřežil.

Zdroj

Projekt Spolužáci, seznamy sestavené v roce 2001 Radovanem Koderou na základě Terezínských pamětních knih a dalších pramenů (oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze, archiv Památníku Terezín, archiv Státního muzea v Osvětimi a osobní rozhovory) poznámka: bydliště a zaměstnání označují stav těsně před deportacemi v lednu 1942.