Koncentrační tábor Ravensbrück byl určen výhradně pro ženské vězně. V červenci 1942 sem byla přivezena i skupina dětí z Lidic - téměř všechny zde zemřely.

Vězeňkyně trpěly hladem, nemocemi a vysílením těžkou prací. Když nemohly pracovat, byly transportovány do některého ze středisek tzv. projektu eutanázie nebo poslány do Osvětimi - Birkenau. Vraždilo se také zastřelením do týla a fenolovými injekcemi, od začátku roku 1945 měl tábor k dispozici i vlastní plynovou komoru, ve které našlo smrt přes 2 200 obětí. Na 86 vybraných ženách byly prováděny lékařské experimenty.

Tábor byl osvobozen sovětskou armádou 30. dubna 1945. Ravensbrückem prošlo dohromady 130 000 žen z nejrůznějších zemí, z nichž přežilo 40 000.