Bergen-Belsen vznikl během roku 1940 jako zajatecký tábor pro vojáky z Francie a Belgie, po zahájení operace Barbarossa též ze Sovětského svazu.

V dubnu 1943 se Bergen-Belsen stal koncentračním táborem a jeho správa byla přenechána SS. Do června 1944 zde bylo drženo dohromady 4 000 židů převážně z Nizozemska, kteří měli být vyměněni za německé zajatce, a v červenci 1944 sem bylo transportováno dalších 1 600 židů z Maďarska, kteří měli být vyměněni za zboží a jídlo. Jen pár z nich se výměny nakonec dočkalo. Od března 1944 fungoval Bergen-Belsen také jako „zotavovací tábor" (Erholungslager), kam byli přiváženi vězni z jiných koncentračních táborů, kteří byli příliš zesláblí, aby mohli pracovat. Jak postupovala východní fronta, dostávali se sem evakuovaní vězni z východu. Od 1. prosince 1944, kdy bylo v táboře 15 257 vězňů, do 15. duba 1945, kdy byl tábor osvobozen britskou armádou, sem na pochodech smrti přišlo přes 45 000 lidí. Celkový počet obětí se odhaduje na 50 000, z nichž pětina zemřela po osvobození v důsledku epidemie tyfu.